Jižní Súdán si užívá první dny svobody, problémy zůstávají
Petr JedličkaV noci z 8. na 9. července vznikl v Africe nový stát. V jeho městech se dosud oslavuje. Dle znalců však čelí tolika problémům, že by byl jeho zdárný a bezkonfliktní vývoj v nejbližších letech opravdu překvapením.
Hromady papírových vlajek bývalé Jihosúdánské lidověosvobozenecké armády, tisíce plastových lahví a větší i menší kusy domácí pyrotechniky zůstaly po víkendových oslavách v centrech měst nově vzniknuvšího státu — Jihosúdánské republiky (RoSS). Dle agenturních zpráv šlo o oslavy vskutku bujaré. Do hlavního města Džuby zavítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun a třicet hlav dalších států, davy obyčejných lidí i přepychově oděné skupiny vyslanců a ambasadorů z celé Afriky a zbytku světa.
Nový stát převážně křesťanských a animistických Afričanů vznikl formálně o půlnoci z 8. na 9. července, odtržením od muslimského arabského severu. Má více než osm milionů obyvatel (více než pětinu z původního Súdánu), území odpovídající Francii (třetina bývalé země) a nyní i plnoprávné postavení.
Formálnímu aktu předcházelo velké referendum (9. — 15. ledna 2011), v kterém nezávislost schválilo téměř sto procent hlasujících. K němu však došlo až po dlouhé vnitrosúdánské válce (1983-2005), při které zemřelo přes 1,5 milionu lidí, a dalších letech složitého vyjednávání.
Ničivé důsledky konfliktu i tlak velmocí, z nichž ani jedna v posledku nestála o další chaos a násilnosti v regionu, přispěly k faktu, že ani režim (severo)súdánského diktátora Umara Bašíra dnes nezávislost jihu nezpochybňuje. Vztahy mezi oběma zeměmi i situaci v RoSS samotné však poznamenává řada jiných problémů, které ani vznik nového státu nevyřešil.
Sporný Abyei
Masmédia se v souvislosti se staronovými obtížemi věnují zejména budoucnosti příhraničního regionu Abyei. V tom docházelo od zimy až do počátku června ke střetům mezi nejrůznějšími ozbrojenými skupinami, hlásícími se k jedné i druhé straně, anebo fungujícími zcela nezávisle. V důsledku bojů uteklo z oblasti na 170 tisíc lidí a území zůstalo pod vojenskou správou severu.
Dohodou politických reprezentací obou států byla nakonec budoucnost Abyei ošetřena zvláštním protokolem. Dle něj má oblast spravovat společný úřad jihu a severu a na bezpečnost dohlížet zvláštní mírový sbor OSN a Africké unie o velikosti 4200 mužů. Většinu z něj mají tvořit etiopské jednotky, po jejichž příchodu se má (severo)súdánská armáda stáhnout. Rada bezpečnosti OSN již v pátek schválila novému sboru mandát.