Významné úniky a záměrné vypouštění velkého množství metanu ze zařízení na těžbu, přepravu a skladování ropy a zemního plynu na jižní Moravě odhalil nedávný terénní průzkum Centra pro dopravu a energetiku ve spolupráci s výzkumnou organizací Clean Air Task Force.

Děje se tak i přesto, že od srpna loňského roku v členských státech platí zákaz rutinního odvětrávání a spalování metanu na základě nově přijaté evropské legislativy. V České republice ji momentálně nemá kdo vymáhat a není jisté, zda se potřebný zákon povede schválit ještě v tomto volebním období. Kde není žalobce, není ani soudce, a fosilní společnosti tak zatím nařízení porušují bez obav z případných následků.

Metan není běžným okem vidět, jeho úniky je však možné detekovat speciální termografickou kamerou, se kterou jsme v rámci našeho průzkumu navštívili celkem dvacet šest lokalit. Záměrné vypouštění a úniky metanu jsme zaznamenali na sedmnácti z nich — týkaly se zařízení vlastněných nebo provozovaných společnostmi MND, MGS, NET4GAS, SPP Storage, GasNet a LAMA Energy Group.

Na celé řadě z těchto lokací jsme stejné emise metanu detekovali opakovaně druhým nebo dokonce třetím rokem, což ukazuje na systémový problém a záměrné přehlížení pravidel, spíše než na izolované incidenty.

Únik je dnes standard

Fosilní firmy, jež na základě detekovaných emisí kontaktoval reportér Českého rozhlasu Jan Kaliba, se k našim zjištěním staví většinou vyhýbavě. Například z velkých nadzemních zásobníků ropy společnosti Moravské naftové doly (MND) je pomocí přetlakových ventilů vypouštěno velké množství metanu, ale i dalších plynů a těkavých látek, které vznikají při skladování a zpracování ropy. Zařízení jsme navštívili také v letech 2021 a 2024, se stejným výsledkem. MND argumentuje postupným vylepšováním používaných technologií a přípravou implementace evropského nařízení.

Druhým z opakovaně detekovaných případů je také nezapálená fléra (zařízení k dodatečnému spalování plynu) u podzemního zásobníku plynu v Dambořicích. Společnost Moravia Gas Storage, která toto zařízení provozuje, přiznává, že si pro implementaci metanové legislativy dojednala dvouletý odklad.

Reakce fosilních společností na odhalené (a nyní již zakázané) rutinní vypouštění plynu dokládají, že emise metanu jsou problémem opravdu v celém dodavatelském řetězci fosilních paliv: od známých případů obrovských úniků (tzv. super emitters), o kterých víme například díky satelitním systémům, až po menší, v místě i čase roztroušené případy, které je ale o to těžší centrálně odhalit a kvantifikovat.

Naše zjištění mohou také dokládat to, na co Mezinárodní energetická agentura (IEA) poukazuje již dlouho. Totiž že emise metanu, které fosilní společnosti v současné době vykazují na základě obecných kritérií a koeficientů pro jednotlivá zařízení, se pravděpodobně od reálných hodnot zásadně liší. Například zpráva IEA o emisích metanu z roku 2025 uvádí, že tyto emise jsou přibližně o 80 procent vyšší, než kolik jednotlivé státy vykázaly pro Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Oteplení až o šest stupňů

Evropské nařízení o snižování emisí metanu v oblasti energetiky, které Evropský parlament schválil s 85procentní podporou, teď čeká na ukotvení v zákonech členských států EU. Již teď je to nicméně první legislativa na světě, která vyžaduje sledování emisí také z dovážených fosilních paliv. Jednotlivá ustanovení začínají platit postupně, pokud se však nic nezmění, od roku 2030 bude dovoz fosilních paliv podléhat limitům emisní intenzity metanu.

Nařízení tak má potenciál změnit podobu globálních trhů s ropou a plynem. Při správném vymáhání může vést k větší transparentnosti a odpovědnosti v globálních dodavatelských řetězcích fosilních paliv, stanovit globální standard a změnit způsob, jakým jsou emise metanu spravovány a vykazovány.

Česká republika musí stejně jako ostatní členské státy nejprve určit, které instituce budou pověřeny zavedením nařízení, přidělit jim potřebné zdroje a pravomoci a stanovit sankce za nedodržování předpisů, a to nejpozději do srpna tohoto roku. Odpovědnost za tyto úkoly nese Ministerstvo životního prostředí, které již do meziresortního připomínkování poslalo návrh zákona, který nová pravidla zavádí.

Čím dříve se podaří zákon schválit a určit kompetentní orgány, tím dříve se mohou pustit do práce, které nebude málo. A tím dříve se může začít adekvátně snižovat emise metanu, což je klíčové k udržení oteplování planety, a tedy i ČR.

Ostatně nebudou-li evropské státy brát své závazky klimatické neutrality vážně a nebudou aktivně pracovat na souvisejících opatřeních, Česká republika může být do roku 2100 teplejší až o 6°C.