Jak si nesežrat planetu? Musíme jíst méně masa, jinak hrozí kolaps, říká studie
Josef PatočkaPřechod k rostlinné stravě, konec plýtvání potravinami, méně průmyslových hnojiv. To vše je podle dosud nejpodrobnější studie o dopadech produkce potravin třeba, nemá-li vinou změn klimatu a dalších problémů brzy hrozit nedostatek.
Výrazné změny v našem stravování i způsobu pěstování potravin jsou nezbytné podle studie publikované tento týden v časopise Nature, jež dosud nejzevrubněji shrnuje dopady potravinových systémů na životní prostředí. V západních zemích je podle ní zapotřebí snížit spotřebu hovězího o 90% a naopak zpětinásobit spotřebu luštěnin.
Výzkum rovněž vyzývá k zásadním změnám v organizaci a metodách zemědělství, má-li být planeta v polovině století ještě schopná uživit odhadovaných více než deset miliard lidí.
Chceme-li mít co jíst, musíme jíst jinak
Zemědělství podle výzkumu již dnes způsobuje závažné škody na globálním klimatu. Vede k odlesňování i vyčerpání zásob pitné vody a znečišťováním vod dusíkatými látkami zapříčiňuje vznik takzvaných „mrtvých zón“ v oceánech. Protože část světového obyvatelstva dále bohatne a přechází na západní, na maso bohatou dietu, hrozí, že se tyto důsledky ještě zhorší.
Takový vývoj by mohl prolomit hranice toho, co je planetární ekosystém ještě schopen unést. Mimo bezpečný prostor ekologické udržitelnosti čeká lidstvo budoucnost, v níž bude nakrmit všechny neobyčejně obtížné. „Závěry jsou šokující,“ říká vedoucí výzkumného týmu, Marco Springmann z univerzity v Oxfordu. „Zahráváme si se stabilitou celého systému. Pokud chceme, aby měli lidé i v budoucnu co jíst a jak jídlo pěstovat, neměli bychom to dělat,“ varuje.
bych doplnil o poznatek, že
každá epochální civilizační změna - dnes příkladně přivlastnění si kulturních ideálů zcela odlišných západní civilizaci - znamená vzdát se nosné animální touhy a to společenskou většinou.
Tudíž dnes v principu odmítnutí substance determinující západní civilizaci......bych na okraj dodal.
Takže si skutečně asi musíme počkat, až ta hrozba nepřežití nebude vzdálená ještě "celých" dvanáct let, ale bude stát přímo před námi, jako naprosto aktuální realita současného dne.
Stát tváří v tvář poslední tučné krávě, jako před naprosto aktuální realitou současného dne mne popravdě trochu znervózňuje......bych dodal znaje své.
Těch uvedených 12 let - to je "jenom" bod zlomu, za kterým už ten proces klimatických změn bude nevratný; ale náš starý svět se díky své ekonomické a jiné převaze dokáže ještě nějaký čas ubránit náporu mas nešťastníků prchajících z akutně ohrožených regionů.
Ale co se bude dít pak - jak říkám, pro svou osobu jsem rád, že se toho už nebudu muset osobně zúčastnit. Alespoň doufám.
Mám dojem, že je to složitější. Přece tím, že konzumujeme maso a mléko přežvýkavců, zapojujeme do našeho potravního řetězce rostlinnou složku, která je pro nás nestravitelná /celulóza/, zatímco kravský organismus ji energeticky zpracuje téměř beze zbytku.
Obávám se jakýchkoli hurá kampaní.
Samozřejmě, že lidstvo nebude spaseno jenom a pouze tím, že nebude konzumovat (hovězí) maso.
Ale je fakt, že tento (tak jako tak nadměrný, i z čistě zdravotního hlediska) konzum hovězího masa je jedním z předních faktorů ohrožujících planetární klimatickou bilanci.
Naše zemědělská kultura je samozřejmě chovem skotu (i k tahu) silně ovlivněna. Také mně se kravičky líbí, hlavně v Alpách. Mají se tam asi líp než v kravínech a určitě jsou fotogeničtější. Nicméně před tisícem let byly evropské hory hodně jiné a to, co se nám kvitujeme dnes, tedy chov dobytka, bylo kdysi podobným tvrdým zásahem do přírodních poměrů horských poloh jako vznik lanovek a sjezdovek v novější době. (Také se nám líbí odlesněné středomořské ostrovy, či Island.)
Životní cyklus a trávicí proces (značná produkce metanu) činí velké přežvýkavce skutečně značně luxusním objektem lidské exploatace, jehož obliba je leckde na vzestupu. Děje se tak z prestižních důvodů, rozhodně nikoli ze zdravotních.