Česká republika vstupuje do svátečního období ve svízelné situaci. Šíření nového koronaviru zjevně zrychluje, vládní opatření zpřísňují a výhledy jsou nejasné.

Blíží se očkování, jen ve Spojených státech amerických dostalo první dávku už přes 600 tisíc lidí. Do toho ale SARS-Cov-2 mutuje. Orientovat se v nebývale dynamické situaci bude během Vánoc těžké. Přinášíme proto shrnutí šesti zásadních témat:

1. V neděli začnou přísná omezení, o silvestrovské noci se nesmí ven

Protiepidemický systém (PES) je šestý den v nejhorším, pátém stupni. Rizikové skóre ve středu stouplo vlivem míry pozitivity PCR testů na jednaosmdesát ze sta. Aktuální čtvrtý stupeň bude ale platit ještě do neděle, na kdy vláda naplánovala další zpřísnění plošných restrikcí. Má zajistit, aby počet nově pozivivních nepřekonával dvanáct tisíc. Není tomu dlouho, kdy se nižší čísla užívala coby varovná predikce možného stavu na konci roku.

Vláda počítá s tím, že do 10. ledna přeruší provoz většina obchodů a služeb. Otevřené zůstanou prodejny potravin, domácí a chovatelské potřeby, trafiky, železářství, květinářství, optiky, autoservisy, drogerie či místa vydávající online objednávky. Vrací se zákaz vycházení po deváté, a to i na Silvestra.

Pro omezení je nadále nutný nouzový stav, prodloužený do 22. ledna. Aktuálně trvá devětasedmdesát dní, o třináct dní déle než na jaře a jednoznačně nejdéle v historii České republiky. Prodloužení schválila Poslanecká sněmovna — respektive poslanci vládní koalice s komunisty — v úterý. Debata tentokrát trvala zhruba čtyři hodiny.

Víceméně se opakoval zavedený rituál argumentů a výpadů vlády i opozice. Ta kritizovala nesystematičnost i pochybení v kompenzačních programech a snažila se prosadit usnesení zavazující kabinet Andreje Babiše (ANO) k nápravě některých chyb.

Hlavní změnou je schválení nouzového stavu v maximální délce třiceti dnů, jež vládě dříve mařila KSČM v úspěšné snaze prosadit vlastní variantu. Od října se prodlužovalo o sedmnáct, dvaadvacet a jedenáct dnů.

2. Křivka vykresluje sedlo

Čísla jsou bídná. Křivka vyjadřující celkový počet případů i zobrazení počtů nově pozitivně testovaných postupně tvaruje sedlo, kde první vrchol tvoří kulminace přelomu října a listopadu. Aktuální sedmidenní průměr nových přírůstků se blíží sedmi a půl tisícům, je tedy srovnatelný se zhruba polovinou října i listopadu. Trend je jednoznačně rostoucí.

Úterní nárůst o necelých jedenáct tisíc je nejvyšší od 6. listopadu. Data budou nicméně divoce poskakovat vlivem spuštěného bezplatného testování i toho, co ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro Radiožurnál označil za „menší datový blackout“ — tedy nižší míru testů během svátků.

Hlavním údajem se opět stávají hospitalizace, které sice šíření viru i pozitivní testy stínují se značným odstupem, ale představují konkrétní informaci o bezprostřední vážnosti situace a odhad, kolik toho ještě zvládneme. Nemocnice v úterý hlásily 4782 pacientů s covid-19. Na relativně podobných hodnotách stagnují od začátku měsíce; vzhledem k číslům lze čekat růst.

Týdenní průměr každodenních obětí nového koronaviru je pod stovkou, stále ale jde o hodnoty, které byly do druhé poloviny října nevídané. Opět platí, že s odstupem spíše narostou, zvláště přinesou-li Vánoce zhoršení spolu se zásahem rizikových skupin obyvatel.

Celková bilance mrtvých; překročí do konce roku jedenáct tisíc. Zopakujme, že nejapná debata, zda lidé umírají „s covidem“ či „na covid“, je ve světle demografických dat uzavřena ve prospěch horší varianty.