Výročí počátku tuhé normalizace v Čínské lidové republice

Olga Lomová

Před dvaatřiceti lety bylo krvavě potlačeno protestní hnutí v Pekingu a dalších čínských městech. Vedoucí úlohu strany zachránilo zapojení do globální ekonomiky. Vzpomínka na protesty a uctění památky obětí se dnes trestá už i v Hongkongu.

Umělkyně v Hong Kongu v předvečer výročí rozdrcení protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men připomíná oběti masakru. Úřady vzpomínkovou vigilii, jíž se v Hong Kongu pravidelně účastnilo na sto tisíc lidí, zakázaly, Victoria Park, kde se akce tradičně konala, přísně střeží, a všem organizátorům i případným účastníkům vzpomínek hrozí několikaletým vězením. Foto Isaac Lawrence, AFP

Když se v Pekingu v noci 4. června 1989 před dvaatřiceti lety tanky přiblížily od západu po třídě Čchang-an k hlavnímu pekingskému náměstí Tchien-an-men, kde zůstávala poslední skupina demonstrantů požadujících dialog s vedením země, byla to zřejmě na dlouhou dobu tečka za snahou vyvést Čínu na cestu politických reforem. Skončilo krátké období po Kulturní revoluci, kdy katastrofální důsledky budování nového společenského řádu pod vedením komunistické strany otevřelo oči celé společnosti, včetně mnoha straníků.

Na jaře 1989 se po celé Číně, podobně jako na konci 60. let v Československu, se vší vážností veřejně debatovalo o svobodě slova, lidských právech a o potřebě transformovat leninský politický systém. U nás takovým debatám učinily přítrž tanky bratrských armád, v Číně si vystačili s vlastní armádou.

×