↗

Jsou chvíle, kdy si člověk nevybírá — třeba když jde o sexualitu, nebo když je uvržen na invalidní vozík. Posmívat se slabým, těžce zkoušeným nebo nemocným je znakem duševní nevyzrálosti, či pokleslé civilizace a kultury. Foto Michal Čížek, AFP

Nevím, co všechno v posledních letech Miloši Zemanovi odumřelo, ale rozhodně to platí o jeho citech k druhým, měl-li kdy nějaké. Nemyslím si, že by chtěl vědomě ubližovat, jen je mu úplně jedno, jak jim je a co je trápí. Zajímá jej už pouze vlastní fanklub, který si žádá, když ne krev, tak aspoň výpady, urážky, nenávist.

Stírání opozice a novinářů mu již nestačí. A tak přišly na řadu sexuální menšiny a lidé s nalomenou psychikou.

Všimli si toho už i v cizině. Český prezident se snaží trumfnout vládnoucí xenofoby maďarské i polské. Jeho označení transgender jedinců za „bytostně odporné“ je spouštěčem negativních emocí.