"Skutečným leitmotivem dvacetiletého pobytu amerických vojáků v jihovýchodní Asii nemělo být udržení existence Jižního Vietnamu, nýbrž aktivní aplikování tzv. Trumanovy doktríny. To v praxi znamenalo 'zadržování' komunismu" - a v čem zde má vězet nějaký zásadní rozpor?... To že se Spojené státy obávaly "dominového efektu", tedy když by padl celý Vietnam do rukou komunistů (tj. do mocenské sféry Sovětského svazu respektive Číny), že by se pak totéž mohlo stát se všemi státy jihovýchodní Asie - to je naprosto známá věc. Nebylo tedy možno politicky pracovat proti expanzi komunismu, aniž by se zároveň neposkytla (vojenská) pomoc Jižnímu Vietnamu.

Přitom - ano, toto souhlasí - američtí vedoucí politici si byli naprosto vědomi rizik, která byly s jejich angažováním ve Vietnamu spojena. Už sám J. F. Kennedy (ještě dlouho předtím nežli se stal prezidentem) si zapsal do svého deníku, že případný vstup Spojených států do vietnamského konfliktu by nemohl skončit jinak nežli naprostou porážkou!

Americkým politikům se tedy do tohoto konfliktu nijak nechtělo; jenže Spojené státy do něj byly i proti své vůli vtahovány, krok za krokem čím dál tím více. Severovietnamský komunistický režim prováděl na území Jižního Vietnamu masivní infiltraci, podporoval, organizoval a vyzbrojoval tamější odbojové respektive partyzánské hnutí; a bylo jasné že samotný Jižní Vietnam si s těmito ataky natrvalo nedokáže poradit. Spojené státy mu tedy začaly poskytovat pomoc a podporu - napřed jenom víceméně skupinkami poradců, pak ale stále vyšší a vyšší. Ten proces eskalace se prostě nedal zastavit.

Co se pak onoho zmíněného puče týče, který jak píše autor článku "USA se také podle Pentagon Papers aktivně podílely na jihovietnamském puči v roce 1963, kdy byl zastřelen dosavadní prezident státu Ngô Ðình Diệm" - takováto formulace je velice zavádějící, ne-li vysloveně nepravdivá. Sugeruje totiž, jako by Spojené státy samy tento puč zosnovaly, a přitom nechaly úmyslně zabít legálně vládnoucího prezidenta.

Ano, američtí představitelé o chystaném puči věděly; ale samy Spojené státy se na něm nijak aktivně nepodílely, pouze daly pučistům volnou ruku. A to sice z toho důvodu, že dosavadní prezident byl krvavý diktátor (a navíc vojensky neschopný), a Spojené státy doufaly že jeho následovníci budou alespoň o něco lepší; demokratičtější a schopnější. (Bohužel tato očekávání nebyla naplněna.)

Co se pak prezidentovy smrti týče, pak Spojené státy svolily s pučem (to jest, deklarovaly v něm svou neutralitu) s výslovnou výhradou, že prezident nebude zabit. Pučisté ovšem tento daný slib porušili, a prezidenta zastřelili už při jeho zatýkání.

Není tedy pravdou, že by se Spojené státy "aktivně" podílely na tomto puči; jejich účast byla v zásadě naprosto pasivní.