Otázka v nadpisu se může zdát jako opožděná — zprávy o různých bojích a útocích přeci přicházejí z Blízkého východu už delší dobu. Existují však různé stupně válčení. Jsou taktické údery na vojenské cíle, jako vidíme například z amerických lodí vůči jemenským Hútíům. A pak je rozsáhlá devastační válka, jako vidíme v Gaze nebo na Ukrajině.

Pokud se ptáme na možnost, že by válka z Gazy přerostla do celého regionu, míníme právě onu velkou válku — se spoustou mrtvých, s ničením měst, s pohyby uprchlických mas i s otřesy dodavatelských řetězců. Blíží se Blízký východ něčemu takovému?

Existují v zásadě tři realistické scénáře větší války: velký střet Izraele s libanonským Hizballáhem a eventuálně dalšími skupinami útočícími ze syrského území, vzplanutí nového vnitřního konfliktu v Sýrii či Iráku a otevřená válka s Íránem. Do všech z nich by se takřka určitě v nějaké míře zapojily Spojené státy a na jejich straně případně i další mocnosti. Ve všech by hrál klíčovou roli samozřejmě i Írán.

Často se zmiňuje ještě možnost vzniku nové války v Jemenu. To je však specifický případ a je nad ním třeba uvažovat zvlášť.

Jde-li přímo o Írán a Spojené státy, zatím to vypadá, že ani jedna z těchto mocností o velkou válku neusiluje — tedy alespoň ne prvoplánově. Jak připomíná Paul Adams z BBC, Spojené státy dávají o svých úderech stále předem vědět. Jejich protivníci z řad proíránských skupin tak mají čas odvézt ze základen cokoliv citlivého — munici, techniku, poradce či velitele.

Írán zase — a na to upozorňuje třeba Elizabeth Kendallová na Deutsche Welle — soustavně bagatelizuje rozsah škod, které americké údery působí. V případě touhy rozpoutat velkou válku se postupuje obráceně. I když nemusíme věřit oficiálnímu ujišťování obou mocností, že válku nechtějí, jsou to právě takovéto detaily, které jejich ujišťování potvrzují.

Otázka íránské kontroly

Obecně svádí současná situace k výkladu, že Írán chce jednoduše posílit svou image regionální hlavy protiamerického a protiizraelského odporu a obecně svoji mocenskou pozici. Proto podněcuje pomocí svých proxy skupin eskalace nízkého stupně, avšak o otevřenou přímou konfrontaci nestojí.

O USA by zase šlo prostě říci, že hájí své postavení v regionu, odstrašují Írán i Hizballáh a likvidují prostředky, s jejichž pomocí jemenští Hútíové přepadávají lodě v Rudém moři. Jenomže bohužel — takto jednorozměrný popis dnes na celou blízkovýchodní realitu nestačí.