Jak teď připomínáno snad každý den v tisku, Rusko označuje český oficiální výklad výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích za „absurdní“. Dle mluvčí ministerstva zahraničí Marie Zacharovové nedokázala Česká republika ani náležitě zajistit nebezpečný sklad zbraní, ani následně explozi za sedm let vyšetřit. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se náš stát začíná obviňováním Ruska podobat „svým soudruhům ze zámoří“. Proč to dle ruských pohlavárů česká vláda dělá? Jak uvedl v závěru minulého týdne šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin, Česká republika má jenom „omezenou suverenitu“. Zjevně tak ČR posluhuje v nějaké cizí vyšší hře — v posledním z tahů Západu proti Rusku.

Jiní dnes v DR vysvětlují, proč z Ruska takové hlasy zaznívají i jak jim eventuálně čelit. Zde se věnujme čistě řečenému. Dle četných zpřesnění v ruských médiích a jejich českých překladačů má vrbětické obvinění na jedné straně odvést pozornost od „odhalených příprav na státní převrat v Bělorusku“, na druhé straně přispět k novému tlaku na Rusko, jak o něj usiluje administrativa prezidenta Bidena a který je patrný nejvíce aktuálně na Ukrajině.

Ad Bělorusko — těžko říct. Že se chystal puč, tvrdí jen rozvědky a režim, po loňských událostech by ale nebylo divu, kdyby se někdo v zemi o něco pokoušel. Větší pozornost si nicméně zaslouží argument Bidenem a Ukrajinou. Ne snad, že zde byla prokázána ona vazba na Vrbětice, spíše naopak — jde zde o kontext jen údajný. Ale poměry ve vazbě USA — Rusko — Ukrajina se letos opravdu rozhýbaly. A pro porozumění současnému stavu světa je důležité všímat si jak.

Za prvé, tlak na Rusko zde skutečně je. Spojené státy dávají v souladu s Bidenovými sliby i profilem nové diplomacie už od zimy najevo, že budou k ruské politice ve světě přísnější. V polovině dubna také rozšířily své protiruské sankce.

Vláda ukrajinského prezidenta Zelenského se začala zároveň hlasitěji dožadovat možnosti členství v NATO. Na začátku dubna řekl Zelenskyj doslova, že NATO je jedinou možností, jak ukončit válku na Donbase. Následně odjel do Turecka vyjednávat nákup dronů, jež se tak osvědčily vůči ruské vojenské technice loni na Kavkaze. A ukrajinská armáda zahájila manévry na donbaské dělicí čáře.

Za druhé, k tlaku je zde i protitlak. Rusko spustilo před půlí dubna obří cvičení více než stovky tisíc vojáků u ukrajinských hranic a plošné prověrky armádní připravenosti. Média zaplavily nejprve pozorovatelské obavy ze znovurozhoření války na Donbase, to když několik kremelských pohlavárů dalo najevo, že by ruská armáda při pokusu o silové znovusjednocení Ukrajiny Doněck a Luhansk bránila. A poté přišel i strach z větší konfliktu, když se k ukrajinským břehům vydaly dva americké torpédoborce.