Konec snu o Evropě bez hranic?
Filip OutrataŠok z toho, že se by v Evropě najednou vrátily hranice i tam, kde dlouho jakoby neexistovaly, zřejmě ovlivní hodnocení Evropské unie a možností její další integrace. Snad také ukáže nesamozřejmost svobody jako možnosti překračovat hranice.
Slova Romana Prymuly o tom, že hranice České republiky mohou být zavřené až dva roky, vzbudila značný rozruch a odpor. Náměstek ministra zdravotnictví a toho času hlavní krizový manažer České republiky v době koronavirové epidemie pouze nastínil jeden z možných scénářů vyplývajících z dnešní situace, vyznělo to však jako poplašná zpráva.
Otevřené hranice, možnost svobodně cestovat, v rámci Schengenského prostoru dokonce cestovat tak, jako bychom žádné hranice ani nepřekročili, to je jakýsi výsostný symbol svobody, demokracie, protiklad uzavřenosti vlastní všem represivním režimům, včetně toho československého před rokem 1989. Zrušit tuto svobodu na takto dlouhou dobu, to je drsný zásah a je naprosto správné, že takováto představa vyvolává spontánní odpor.
Ano, ukazuje se to dlouhodobě, a nejen v uprchlické krizi, ale v množství větších i menších příkladů.
Tato situace je pouze tak mimořádná pro většinu obyvatel Evropy, že se to ukazuje zvlášť důrazně.
Kolik a jakých ta dnešní pandemie vyvolá v Evropě politických protilátek na ochranu demokracie je zatím ve hvězdách. O uzavření hranic nejen sní, ale i usiluje nejeden pravicový patriot...jsem si všiml.